• Před barákem mě zastavil nějaký optimistický kravaťák s tím, že je z firmy už nevím jaké, a prý kolik platíme za elektřinu, že by pro nás měl fajnovou nabídku. Stižen kratochvilným nápadem zahrát si na trotla, živě jsem reagoval: „A jaký proud nabízíte?“ – „Pro vás určitě výhodnější, než máte …“ začal našprtaný kolovrátek. Nehodlal jsem mu přenechat aktivitu: „No to jistě. Ale JAKEJ je ten proud? Střídavej nebo stejnosměrnej?“ – „Prosím?“ ustrnul sales area manager. „No ptám se, jestli nabízíte proud střídavý nebo stejnosměrný?“ dával jsem si záležet na výslovnosti. Totálně vykolejenému nabízeči to v hlavě viditelně začalo šrotovat a na čele jako by mu povstal nápis „Měli jsme to na školení?“ Když nápis zhasl, špitl obchodník nejistě „No… to je jedno, ne?“ – „No to teda není jedno“, pravil jsem rozhodně, „střídavej proud musíte porád přepínat, měnit. Proto je dražší. Tak to vy asi máte stejnosměrnej, když ho nabízíte levnějc.“ – „A jakej vy tady teď máte proud?“ zasáhla mladého muže spásná myšlenka. „Jednofázovej,“ oznámil jsem suše a mladého muže spásná myšlenka opustila. Hned to ale srovnal: „A jakej mají sousedi?“ – „No přece ten samej. Tady to všichni máme stejný. To jste si nezjistil předem?“ nasadil jsem pohoršený výraz, že je náš barák tak nehoden pozornosti. „Jó, jistě. Ale my dáváme nabídky jednotlivým odběratelům, ne celýmu domu. Víte co, já vám to zpracuju a přijdu ještě jednou. Můžu vás poprosit o nějaký kontakt?“ Na jméno se zapomněl zeptat, číslo jsem mu řekl, co mě zrovna napadlo, on něco naučeného zamumlal a pádil pryč. Na futru do baráku jsem udělal pomyslný zářez: zase jeden oblbovač, co už k nám nikdy, ale opravdu nikdy nepřijde.
    -
    Baron Pupick si zavolal kuchaře. „Álojz,“ pravil důrazně, „zítra přijede matka frau Pupick, moje tchýně. Zde je seznam jejích oblíbených jídel.“ Kuchař převzal list a začetl se. „Aby bylo mezi námi jasno,“ pokračoval baron důrazně, „jestli uděláte jedno jediné z těch jídel, budete propuštěn.“
    -
    Mojše Pupik dobelhal doktorovi a sesul se na židli. „Doktore, co mám dělat? Celý noci se mi zdá o mladejch holkách! Imrvére mi přicházej do pokoje a producírujou se mi tam …“ Doktor Štejn nemohl zakrýt nelíčený zájem o podrobnou anamnézu. „A to se jim jako ta erotika nelíbí, nebo jim špatně rozumím, nebo co - ?“ nebyl z toho zoufalého líčení moudrý. „Líbí, nelíbí,“ skučel Pupik, „ať si spánembohem choděj, ale kdyby u toho tak netřískaly dveřma!“
    -
    Baronka Uspenskaja zavolala proslulého lékaře Štejna. „Doktore, nějak nemám chuť k jídlu,“ stěžovala si. Doktor Štejn neváhal, a předepsal moc fajnovou epes medicínu. Za týden se prý staví na kontrolu. Den před návštěvou volala doktoru Štejnovi komorná, že baronka vzkazuje, že chodit netřeba. „Takže medicína zabrala,“ konstatoval spokojeně doktor Štejn. „No, zabrala, nezabrala,“ mlela hubatá komorná, a doktor Štejn zpozorněl, „když jsem baronku upozornila, že zítra přijdete, a že ona stále nejí, a že jí budete muset předepsat ještě jednu medicínu, tak baronka řekla, že když chuť stále nepřichází, tak asi začne jíst z hladu.“
    -
    Bankéř Magazannik leží již týden s horečkami a nelepší se to, naopak. Zavolají věhlasného doktora Štejna. Manželka referuje: „Včera měl třicet osm a půl, dneska již třicet devět.“ Než stačí doktor Štejn cokoliv říci, z postele se slabě ozve: „Při čtyřiceti prodat!“
    -
    Sotva desetiletý fakan přijde do baru, sedne si k pultu a poručí si rum. Barmanka si protírá oči úžasem: „Ty mě chceš dostat do maléru, synku?!“ Frocek si ji prohlédl: „Možná později. Teď ten rum.“
    -
    Na anketní otázku jednoho emigrantského časopisu “Co se vám líbí na American way of life?” odpověděl jeden emigrant: “Že mě nikdo nenutí, abych tak žil.” (díky Torbergovi)
    (Díky Honzovi a Olze :-) )
    ——————-
    A ještě přívažek:
    -
    Dva chudí staří Židé se potloukají v mrazu po ulicích. Aby se trochu zahřáli, vejdou do katolického klášterního kostela, ve kterém právě řeholnice – novicky skládají sliby a stávají se “nevěstami Kristovými”.
    Místními kostelníkovi jsou ti dva Židé nápadní, a tak jde za nimi a ptá se přísně: „Co tu děláte?“
    „Jen klid,“ chlácholí ho jeden ze Židů, „my jsme příbuzní z ženichovy strany.“
    -

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 5:00

  • Comments are closed.

 

Březen 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Archivy