• Hudba a judaismus

    V judaismu hraje hudba důležitou roli pro sjednocení s Bohem. Exodus Židů z Egypta byl doprovázen hudbou. Většina obřadů v jeruzalémském chrámě byla doprovázena hudbou. Proroci se často dostávali do meditativních stavů skrze hudbu.(1) Od 19. století musel kantor (chazan) vedoucí bohoslužby mít i dobré hudební znalosti, neboť požadavkem byla i hudební zdatnost. Od té doby je hudba oficiální součástí židovských bohoslužeb.(2)

    chagall_kral_david

    Kabala

    Kořeny Kabaly, židovské mystiky lze najít již v Bibli (Ezechiel, Daniel). Kabala představuje víru o nepřetržitém stavu mezi člověkem a Bohem jakožto zdrojem síly a moudrosti pro nekonečného Boha i člověka v konečném světě. Kabalista by měl tedy svou modlitbou a interpretací tajemství skrytých v Bibli podporovat morální obnovu lidstva.(3)

    Kabala a hudba

    Hudební harmonie je ovlivněna hvězdami, má sílu díky nim působit na lidské myšlenky a pocity a podněcuje nás a často i zvířata k tomu, co zrovna hvězdy vyjadřují. Hudba zjemňuje i posiluje duši, pomáhá bojovníkům v boji i lidem ve smutku. „V Apulii lidé tarantelou uštknutí ztrnou a leží jako mrtví tak dlouho, dokud neslyší jisté zvuky, načež vyskočí a podle taktu tančí, až se uzdraví.“(4)

    V 16. století si rabi Izák Luria nalezl unikátní cestu k hebrejskému jazyku. Utvořil tetragram z božího jména- YUD, HEI, VAV, HEJ a každé z písmen přiřadil k určité úrovni hebrejštiny (od prvního k poslednímu). HEI odpovídá hebrejským písmenům, VAV – odpovídá tvaru Ašuritova písma, HEI – vyjadřuje hebrejské samohlásky, a první YUD- nás dovede k nejvýše, k božímu jménu, toto rozdělení odpovídá systému ustavenému pro zpěv Tóry. Židovská mystika pak přiřazuje každou úroveň hebrejštiny k určitému stupni lidské duše. Nejvyšší stupeň lidské duše je pak schopen prostřednictvím meditace, studia nebo modlitby doprovázené hudbou dosáhnout nejvyšší potenciální úrovně.

    Poslední vykoupení je také známá jako „Období písně“ o čemž najdeme zmínku v žalmech „ Zpívej Bohu novou píseň“.(5)
    „ Jak slyší hudbu svým vnitřním vnímáním hudebník, který čte noty, tak v sobě vnímá duchovní svět i kabalista, který čte kabalistický text.“(6) Pocity a emoce, lze je považovat za společný fenomén hudby i kabaly. Stejně tak jako židovská mystika reflektuje ve svých dílech lidské pocity a emoce, tak i hudba silně působí na naše prožívání, dokresluje nebo způsobuje naše pocity i emoce. Hudba nás učí vnímavosti i prožívání, důležité vlastnosti pro studium kabaly. Hudba jako emoce, která se rozvíjí, dokáže předat proces této změny pocitů v určitém čase.

    Důležitá byla hudba také pro Abrahama Abulafiu, který ji používal jako prostředek k získání k extatické zkušenosti. Hudbu spolu s odříkáváním Božího jména chápe Abulafia jako možný mechanismus, jak dospět k samotnému poznání. V jeho knize Ozar Eden Ganuz popisuje, „ důkaz , že hudba vyjadřuje stupeň poznání je , že píseň naplňuje naše srdce štěstím a umožňuje příchod Boží moci.“ Niggud neboli hudba je dle Abulafii krása obsažená ve výslovnosti a vytváření zvuků. Slova poté vycházejí z úst skrze hudbu. Díky hudbě je pak možné porozumět tajemství Boha, které obývá v v různých stylech hudby.(7)

    Apokalypsa aneb zjevení sv. Jana

    Zmínku o hudbě v mystické symbolice nalézáme také v Janově evangeliu. Při popisu Edenu, kdy základy města byly celé z drahokamů. „První-jaspis, sedmý-chryzolit, druhý-safír, osmý-beryl, třetí-chalcedon, čtvrtý-smaragd, desátý-chrysopras, pátý sardonyx, jedenáctý-hyacint, šestý- karneol, dvanáctý-ametyst.“ Barvy těchto kamenů jsou sdružené čtyřikrát po třech a zastupují základní odstíny světla, které jsou podobné hudebním akordům.(8)

    Současná kabalistická hudba a muzikanti, kteří se jí inspirují

    Nejznámějším skladatelem 20. století byl Jehuda Ašlag (Baal HaSulam), který dodnes patří mezi největší kabalistické skladatele duchovních písní a je inspirací pro mnohé současné hudebníky. Jeho hudba má živý emocionální náboj, je naplněna vzestupy i pády, které prožívá i sám kabalista na jeho duchovní cestě. Mezi jeho nejznámější písně (které jsou dodnes hojně předělávány a nově zpracovávány) patří Ariho slova (Bnei Heichala), Chasal Seder Pesach, Kel Mistater, aj.

    „Knihy o kabale mluví pouze o člověku. V těchto knihách je každý krok cesty. Zatímco jsem těmito kroky procházel, pracoval jsem na tom, abych některé z nich popsal v písních. Jedinou mou starostí bylo, aby ty písně zněly čerstvě.“ Takto popsal svou cestu ke kabalistickým písním, zpěvák Seth Breitman. I on přepracoval některé písně Ašlaga.

    Laura Wetzler, americká zpěvačka i skladatelka vydala CD Kabalistická hudba oceňované širokou veřejností i židovskými médii. Laura ačkoli není židovského původu, se zajímá o hebrejskou, ladino i jidiš hudbu. Je možné, že ji k uspořádání alba plného židovských mystických písní dovedla kromě jejího zájmu i práce v synagoze. Mezi písně na jejím albu patří např. Krvácející Šechina nebo Úzký most (inspirovaná rabim Nachmanem).(9)

    Kabalistické písně k šabatu shromáždil také populární uvaděč izraelské televizní show o kabale Boker Or Oren Levi.(10) Dalšími je izraelská kapela Hayona Ensemble nebo americký ortodoxní reggae zpěvák Matisyahu, atd.

    Chasidismus

    Láska, láska k Bohu a i lidí mezi sebou jako obraz Boží lásky spojena s radostí patří mezí pilíře chasidismu. Spojení života hudbou, umožňuje i větší blízkost mezi lidmi navzájem a stejně tak je možné prostřednictvím hudby navázat bližší vztah k Bohu. „Úlohou člověka dle Baal Šema je zmenšovat osamělost ve světě.“(11) Bešt vedl lidi k navázání vztahu i s lidmi na okraji společnost, každý den byl smysluplnou slavností a často doprovázenou hudbou. Chasidé slavili život i v ghettech i koncentračních táborech. Elie Wiesel vzpomíná, „pamatuji si na některé z nich, jak se mne v osvětimském bloku 57 snažili naučit zpívat.“(12)

    Chasidim prožívali v extatickém tanci a zpěvu bezprostřední blízkost Boha. „O svátcích se tančí. Sta mužů uchopí druh druha za ruku nebo položí rámě kolem jeho šíje a utvoří velké kolo, které se otáčí houpavým tanečním krokem.(13) Nejprve pomalu, pak rychleji a rychleji. Začne se tančit v učebně, ale po chvíli se vytáhne celý zástup na náměstí a tančí pod okny rabiho. Až do vysílení tančících, opojených neustálým opakováním stále jedné, mysticky zabarvené taneční melodie. Tak tančí sféry nadpozemských světců věčně kolem slavného trůnu Páně. My mladí zpíváme, tleskajíce do taktu. Rabi tančí jen chvilku při dopolední bohoslužbě o podzimních svátcích. Tančí sám. V ruce přitom drží palmovou ratolest nebo pergamenový svitek Zákona. Pohled na mystický tanec světcův nás naplňuje pocitem nábožné bázně.“(14)

    Tanec a zpěv neplnil však pouze mystickou úlohu, ale často sloužil jako sbližující prvek mezi chasidim a ostatními prostými lidmi. Nejen samotné osoby charizmatických cadiků, ale také hudba sloužila jako magnet pro nové stoupence chasidského hnutí nebo aspoň získala sympatie okolního světa k němu. Jednou Baal Šem Tov vešel se svým studentem do hostince, a oznámil opilým hudebníkům, že tento student, zpívá lépe než oni. Student, začal tedy zpívat. „Zanedlouho už opilci tančili na novou melodii, kterou se právě naučili.“(15)

    Každý cadik v chasidských povídkách od Martina Bubra nejméně jednou zmiňuje důležitý význam hudby v životě chasida. Uvedu dva příklady:
    Magid z Kosnice: „ Izaiáš hovoří k zapomenuté nevěstce Týru; „ Provozuj dobře svou hudbu. Obraťte svou cestu k dobru, a bude vám dána hudba.“
    Rabi Elimelech vykládal žalm: „Neboť dobrý je zpěv našemu Bohu“- „Je dobré, když Bůh způsobí, že v něm zpívá“.

    Chasidská píseň

    „Kde chodím- ty!, Kde stojím- ty!, Jen ty, zase ty, pořád ty!, Ty, ty , ty! Dobře se mi daří-ty!, Všechno se mi zmaří- ty!, Jen ty, zase ty, pořád ty!, nebe- ty!, země- ty!. nahoře- ty, dole- ty!, na každé cestě, v každičkém městě, jen ty, zase ty, pořád ty!, Ty, ty, ty!“(16)

    Klezmer

    Nutno zmínit ještě asi nejznámější interpretaci hudby vycházející z (aškenázské) židovské tradice je Klezmer. Název Klezmer pochází z hebrejského pojmenování hudebného nástroje- (klej- zemer). Původ Klezmeru najdeme v synagogální liturgii. Klezmerská hudba se hrála na židovské svátky nebo svatby. Klezmer se zrodil tedy ve Východní Evropě, původní domovině aškenázských Židů a byl silně ovlivněn dalšími tamními hudebními proudy, rumunskými, cikánskými, balkánskými, atd. Klezmer se dodnes rozvíjí, jedná se o světskou hudbu, která má posluchače po celém světě.(17)

    Závěr

    Hudbu lze považovat za doprovod mnoha intimních zážitků, nikoliv pouze jen těch náboženských. Hudba kráčí spolu s lidstvem již od jeho vzniku, a nese v sobě různou symboliku. Pro náboženské obřady je uplatňována téměř ve všech náboženstvích, zejména těch monoteistických. V případě mystiky tomu je dvojnásob. Mystika kladoucí důraz na osobní prožitek byla nucena nalézt si pomocný prostředek k nalezení nebo navození tohoto prožitku. Jako v súfismu, v Kabale tomu není jinak. Již úzké spojení judaismu s hudbou napomohlo tomuto sblížení židovské mystiky s hudbou. Mnozí kabalisté nalezli v hudbě silnou oporu v jejich meditacích i cestě k Bohu. Stejně tak je tomu i naopak, mnozí hudebníci se navrací k duchovní podstatě hudby, chtějí dát nejen svému životu ale i písním duchovní rozměr a inspirují že kabalistickými písněmi. Můžeme tedy podotknout, že i díky hudbě bude kabalistické učení zasahovat širší spektrum lidí, nikoliv pouze židovské mystiky.
    ————
    Použité prameny:

    Chasidská vyprávění, Martin Buber, Kalich, Praha, 1990.
    Judaismus od A do Z, Ja´akov Newman, Gavri´el Sivan, Sefer, Praha, 2009.
    Kabala, J. C. Agrippa z Netesheimu, Sfinx, Praha, 1922.
    Svět chasidů- Portréty a legendy, Elie Wiesel, Sefer, Praha, 1996.
    Tajemství kabaly aneb skrytý řád Starého a Nového zákona obsažený v Ezechielově zjevení a Apokalypsa svatého Jana, Éliphas Lévi, Půdorys, Praha, 1994.
    The mystical experience in Abraham Abulafia, Moshe Idel, State university of New York Press, 1988.
    Devět bran, Jiří Langer, www.hachucpa.jazzparty.cz /hudba.html.
    www.kabbalah.info/cz/kabalisticka-hudba/co-je kabalisticka-hudba.
    www. laurawtzler.com.
    www. letajicirabin.cz / o klezmeru.
    www. safed.co.il/kabbalah-music.html.
    ————————–
    Pozámky

    1. www. safed.co.il/kabbalah-music.html (3.12.2012)
    2. Judaismus od A do Z, Ja´akov Newman, Gavri´el Sivan, Sefer, Praha, 2009. str. 82.
    3. Tamtéž str. 78
    4. Kabala, J. C. Agrippa z Netesheimu, Sfinx, Praha, 1922. str. 105.
    5. www. safed.co.il/kabbalah-music.html (3.12 2012)
    6. www.kabbalah.info/cz/kabalisticka-hudba/co-je kabalisticka-hudba (3.12 2012)
    7. The mystical experience in Abraham Abulafia, Moshe Idel, State university of New York Press, 1988., str.53-59.
    8. Tajemství kabaly aneb skrytý řád Starého a Nového zákona obsažený v Ezechielově zjevení a Apokalypse svatého Jana, Éliphas Lévi, Půdorys, Praha, 1994, str.128-129.
    9. www. laurawtzler.com (4.12. 2012)
    10. www. kabbalah.info / cz/kabalisticka-hudba/hudba inspirovana kabalou (4.12 2012)
    11. Svět chasidů- Portréty a legendy, Elie Wiesel, Sefer, Praha, 1996, str. 35.
    12. Tamtéž str. 37.
    13. Tanec v kruhu má také svůj mystický význam. Do kruhu jsou řazeny i písmena z Tetragramu. M. Idel se domnívá, že jde o symbol nebeského světa. Často se také tančí ve dvou kruzích, vnějším a vnitřním. Vnější kruh je symbolem dvaatřicetimystických cest, skrze něž byl stvořen svět, vnitřní zahrnuje jména všech oblastí skutečnosti (kameny, hvězdy, andělé a živé bytosti). – Kabala nové pohledy, Moshe Idel, Vyšehrad, Praha, 2004, str. 140-141.
    14. Devět bran, Jiří Langer, www.hachucpa.jazzparty.cz /hudba.html (3.12.2012)
    15. Svět chasidů- Portréty a legendy, Elie Wiesel, Sefer, Praha, 1996, str 25.
    16. Chasidská vyprávění, Martin Buber, Kalich, Praha, 1990, str.235, 272, 303.
    17. www. letajicirabin.cz / o klezmeru (3.12 2012)
    ———————————-
    Obrázek: Marc Chagall: Král David. Návrh tapiserie pro halu v Knessetu. 1965
    ———————————————–

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 5:00

  • Comments are closed.

 

Září 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  

Archivy