• Amida na sněhu 25.03.2010

    Tak mnoho jsme toužili po spravedlnosti
    Po právu jsme dychtili celé noci mládí

    A hledali jsme je na všech cestách
    A věřili jsme že je nalezneme
    Prý na počátku ctili lidé právo
    Čest nebyla jen planým označením
    Prý kdysi na počátku žili soudci přímí
    Dneska však soudí po sedómském zvyku
    Promrzla srdce a zšedla lhostejností
    Přátelství zetlelo jako práchnivina
    Slova jsou lesklé lži nemají žádnou váhu
    Až na pláních setmělých rudé ohně vzplanou
    Až rozzáří se tlamy požárů svým řevem
    Až vyděšení koně poběží alejemi
    Ohnivé deště z nebes zaplaví sídla lidí
    Vyhoří pak svět zasažený Tvým soudem
    Pak navrátí se právo světa prvotního
    Vrátí se k počátku svět očištěný
    Až z něho sejde křik sedómského lidu
    Bude to jiné právo Právo zvířat a písku
    Hučících lesů příboje odvěkého Kruté a lhostejné
    Právo svobodných bytostí polních
    Bezpráví nebude více
    Je dílem člověka a odejde s ním do tmy
    Zvíře je spravedlivé a kámen nezná faleš
    Sám sobě bude svět ponechán
    Pak Pane budeš opět dárcem řádu
    Řádu jenž pyšně odmítly Tvé děti
    Vše navrátí se k vodám prapočátku

    Požehnaný jsi Pane Rozhodni můj spor Křičím
    Ty jsi můj soudce Tvé slovo není lživé
    Tvůj řád chci přijmout Spravedlnost žádám

    /23.3.2010/

    ————————————————–

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • Comments are closed.

 

Srpen 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  

Archivy