• Modlitba s lulavem

    Modlitba s lulavem


    Dnes začínají svátky Sukot (Svátek stánků) jejichž slavení je zakotveno již v biblických příkazech. Je to tedy poměrně starý, původně zemědělský, později historizovaný a eticky přeznačený sedmidenní poutní svátek, který následuje po Dni smíření - Jom kipur. Jeho název znamená přístřeší nebo stánky.

     

    Jako většina starých svátků znamenaly tyto oslavy původně ukončení sklizně a projev vděčnosti a radosti z úrody. Na to upozorňuje i biblický příkaz slavit tyto dny jako Slavnost Hospodinovu (Lv 23, 34-46, 39-43). Nyní již svátky představují další symbolické významy, jako například nezajištěnost a nezakotvenost života, nespoléhání na majetek a důvěru v Hospodina, to vše je zahrnuto v připomínce  putování dětí Izraele na poušti po vyvedení z Egypta, kdy Izraelci přebývali ve stanech (Lv 23, 43).

     

    Již v biblické zprávě (Lv 23, 34-36), je uvedeno, že se svátky slavily 15. až 21. tišri, pak byla slavnost prodloužena ještě o den na 22. tišri.  Svátky bezpochyby navazují na mnohem starší tradici lidových slavností k oslavě sklizně. Dokonce ony stánky mohly být původně provizorními domky, které si hospodáři stavěli při polích a vinicích, aby ohlídali zralou úrodu před zloději. Tam také probíhaly oslavy spojené s tancem, hodováním a případně oběťmi prvních plodů. V dobách jeruzalémského chrámu byly svátky slaveny velkým shromážděním na chrámovém nádvoří, nyní se tyto chrámové oslavy připomínají shromážděním u Západní zdi, spojeným s kněžským požehnáním.

     

    Ke svátkům se pojí dva zvláštní zvyky. Jednak je to stavba suky, tedy provizorního přístřeší, v němž pak rodina tráví čas, v Izraeli tam také přespává, v našich krajích to vzhledem k počasí nebývá dodržováno tak přísně, ale rozhodně se v suce jí. Pobývání ve stánku je veselou záležitostí, do které jsou zapojovány i děti, které mohou suku zdobit svými obrázky a všelijakými papírovými ozdobami a ovocem, zpívá se, mlsá, hrají se hry, vypráví se a vítají se duchovní návštěvy – každý ze sedmi dnů přichází jako host jeden z patriarchů: Abrahám, Izák, Jákob, Mojžíš, Áron, Josef a král David.

     

    Druhým zvykem je žehnání pomocí kytice složené ze „čtyř druhů“ a zvané lulav. Je to svazek tří větví a jeden plod. Svazek tvoří větev palmy zvaná lulav, podle které se celá kytice nazývá, pak dvě větvičky vrby arava a tři větvičky myrty hadas. Plod se nazývá etrog a je to ovoce velmi podobné velkému citrónu. Tyto čtyři druhy rostlin mají bohatý symbolický význam, například tento:

     

    etrog - voní i chutná - představuje tedy moudrého a dobrého člověka

    plod palmy, datle - chutná, ale nevoní - představuje člověka moudrého, který ale nedbá na uvádění dobra do praxe

    myrta (hadas) - krásně voní, ale nechutná - představuje nevzdělaného, ale dobrého člověka.

    vrba (arava) - nevoní ani nechutná - představuje nevzdělaného člověka, který ani nekoná žádné dobro

    Druhé vysvětlení čtyř druhů se vztahuje k lidskému tělu a vyjadřuje, že člověk ve své celosti chválí Boha:

    Palmový list – svým tvarem připomíná páteř, symbolizuje přímý charakter

    myrta) – svými lístky připomíná oči

    vrba – její lístky připomínají ústa

    etrog – svým tvarem připomíná srdce

    Tyto rostliny se drží v rukou (podle dost komplikovaných pravidel) a máváním do šesti světových směrů se vyjadřuje vědomí boží přítomnosti v celém světě a přání dobrého (původně hlavně vláhy) celému světu.

     

    Během svátku Sukot se čte během liturgie kniha Kazatel, která vyjadřuje životní skepsi a vědomí pomíjivosti. Za zvykem číst tuto v podstatě dost temnou knihu je snaha připomenout sedlákům, že i přes bohatství úrody a množství pozemských statků nemají být pyšní a lakotní, protože si do hrobu stejně žádný majetek nevezmou. Ostatně pobyt v suce připomíná totéž.

     

    Letos se slaví svátky Sukot 3. - 10. října. 

    ——————————————————-  

    Obrázek autorka

    Taky se to všechno dá provést takto: A je to

    ————————————————————————————-

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 8:00

  • 9 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • Ondřej Wolf Says:

      Výklad o vůni a chuti- je to i o tom, že v každém z nás je trochu moudrého i trochu hloupého, trochu vzdělaného i nedovzdělaného, trochu konajícího i trochu líného…… vše v jedné kytici-jednom člověku?
      Ondřej

    • Blechová Hana Says:

      Ano, to určitě.
      A k té vrbě, ona sice nevoní a nechutná, ale je, existuje, přetrvává, mlčí, nezrazuje tajemství.
      Aspoň podle pozdějších pověr čí úsloví, je to takový mlčenlivý svědek dění kolem ní, dá se ji svěřit tajemství, ona pak ve svém stálém smutku ponechává si jej pro sebe.
      A protože nese tíhu těch všech sdělení, zůstává právě navždy smutnou svědkyní….
      Nevím, tak nějak já vnímám vrby a mám je moc ráda, jsou tichonké a hodné, hladí nás svými visícími větvičkami, když nám není zrovna veselo.
      Bleška.

    • Věra Tydlitátová Says:

      Ano, asi ano, je to taková typologie a samozřejmě všechny ty vlastnosti jsou v různé míře přítomné v každém jedinci - a symbolika je i v tom, že ty rostliny jsou svázány do jedné kytice - aby se zdůraznilo, že pro společnost jsou nutní všichni lidé se svými dobrými i špatnými vlastnostmi.

    • Kateřina Rozbrojová Says:

      Ten svátek musí být pro děti moc zábavný. Nevím o křesťanském svátku, který by ukazoval na pomíjivost všeho pozemského.
      Hanko, já zas mám ráda tu vrbu, co se jí říká smuteční, protože se dá pod ní krásně schovaně sedět.

    • Věra Tydlitátová Says:

      Katko,
      Přivedla jsi mne na myšlenku, že vlastně všechny svátky jsou takové velké celorodinné hry. Děti si je užívají nejvíc a rodiče se mohou stávat dětmi. Takovéto dlouhé večerní vyprávění a mlsání na Pesach, pobyt v chýších na Sukot, zapalování svíček na Chanuku, hraní divadla na Purim, sázení stromečků na Nový rok stromů, sladkosti na Nový rok a na Šavuot…

    • Ondřej Wolf Says:

      Rodinný svátek, rodinná liturgie, radost v bohoslužbě…….
      Ondřej

    • Věra Tydlitátová Says:

      Legrační je i to mávání lulavem na tom videu. Kdepak důstojná a pobožná vážnost - radost a zábava, hra, svaté divadlo…

    • Ondřej Wolf Says:

      No však!
      Ondřej

    • Martina Durdovic Says:

      No, Sukot byl s Jom kipur pro mě nejbližším svátkem. Ta myšlenka přístřeší, které je provizorní a je tedy nutné spoléhat se na něco, resp. někoho, kdo jistotou je, mě uchvacuje. Supr mi taky přijde to setkávání uvnitř, taková pohoda, radost s lidma, dobré jídlo…

 

Červen 2018
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  

Archivy