• Kronika 20.01.2012

    Primátor Mgr. Martin Baxa:
    Vážení laureáti ocenění města Plzně, dámy a pánové, vážení hosté!

    Dovolte mi, abych vás co nejsrdečněji přivítal na dnešním slavnostním setkání.

    dsc_0023

    V lednu před sedmdesáti lety zažívalo naše město jednu z nejtragičtějších a také z nejhanebnějších událostí ve svých dějinách. Ve třech transportech byly do terezínského ghetta odvlečeny více než dva tisíce Plzeňanů. Většina z nich pak byla v průběhu let 1942 až 1945 zavražděna. Každý z nás slyšel o vyhlazovacích táborech Osvětim, Treblinka, Sobibor, Belžec. Ale jsou i jiná místa, jejichž jména bychom si měli pamatovat: Izbica, Malý Trostinec, Piaski, Kalevi Liiva. Tam všude plzeňští Židé umírali. Po válce se jich vrátily jen dvě stovky.

    Bylo by příliš snadné, byť pochopitelné a lákavé přičítat všechnu vinu nacistům. Byly to české noviny, které ještě před okupací v době druhé republiky vystavily československé Židy štvavým útokům v tisku - antisemitské články vycházely i v Plzni. Byly to např. profesní komory českých lékařů, právníků a inženýrů, které ze zištných důvodů využily pomnichovských poměrů a vyloučily Židy ze svých řad. A byla to československá vláda, která židům v lednu 1939 zakázala pracovat ve státní správě.

    Když v lednu 1942 vedli příslušníci SS plzeňské Židy z budovy Sokolovny na nákladové nádraží, Plzeňané přihlíželi. Neradovali se, ale také neprotestovali.

    Jako tolikrát v lidských dějinách, i tenkrát pasivita a lhostejnost a nedostatek odvahy dodaly sílu zlu.
    A zatímco ostatní obyvatelé města v roce 1945 nadšeně vítali konec války, Plzeňané, kterým se poštěstilo uniknout smrti ve vyhlazovacích táborech, se ke svým původním životům vrátit nemohli. Jejich blízcí byli mrtví, jejich byty obsazené, jejich majetky rozkradené a jejich zážitky zajímaly málokoho. Italský spisovatel Primo Levi líčí, jak ho v Osvětimi pronásledoval sen, v němž se vrátí domů, chce vyprávět, ale nikdo ho neposlouchá. Za několik let se dostali k moci komunisté, kteří přišli s vlastní verzí antisemitismu, o holocaustu se nemluvilo, neučilo ve školách.

    Pečovat o paměť neznamená budovat pomníky, klást k nim věnce a pronášet plamenné projevy ani sentimentálně slzet u dokumentárních filmů. Pečovat o paměť znamená připomínat jednotlivé lidské osudy. Nebyl jeden holocaust, bylo více než pět miliónů osobních holocaustů, konkrétních lidských osudů, konkrétní hrůzy i konkrétní bolesti. Pečovat o paměť znamená také připomínat pachatele a připomínat ty, kteří přihlíželi. Pro ty z nás, jejichž rodinná historie není poznamenána děsivou trhlinou v dějinách, kterou šoa představovalo, je připomínka pasivního přihlížení nespravedlnosti a zlu zvlášť důležitá.

    Jednou z metafor holocaustu je výbuch atomové bomby. Její ničivá síla nespočívá jen v počáteční destrukci, ale utrpení postihuje oběti i jejich blízké ještě dlouhá léta. Podobně prožitek holocaustu dál ničil budoucnost těch, kterým se podařilo vyváznout. Mezi přeživšími a jejich potomky je vysoké procento lidí působících v pomáhajících profesích. Možná že setkání s absolutní temnotou vede člověka k hledání smyslu a k poznání, že smyslem může být pomoc trpícím.

    Pan doktor Petr Riesel přežil nacistické vraždění a celý svůj život pomáhal lidem zbavit se démonů závislosti. Jeho osobní zkušenost i odborná erudice ho přivedly k zájmu o léčbu a prevenci psychických traumat. Jako pamětník sděluje dál svou zkušenost na přednáškách a besedách a aktivně se angažuje v boji proti neonacismu.

    Pan Radovan Kodera se více než dvacet let věnuje hledání stop po obětech holocaustu a seznamuje s nimi veřejnost skrze výstavy a přednášky. Je autorem a realizátorem Zahrady vzpomínek, jedinečného památníku plzeňským obětem holocaustu ve Staré synagoze.

    Vážené dámy a pánové, je mi velkou osobní ctí, že dnes mohu předat oběma pánům ocenění města Plzně jako symbolický výraz respektu i poděkování.

    Vážený pane doktore Riesele, vážený pane Kodero, blahopřeji vám a děkuji vám.

    dsc_0027
    -
    dsc_0029

    ZDROJ
    ———————

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • Comments are closed.

 

Prosinec 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Archivy