• Kursy biblické hebrejštiny jsou již dnes poměrně běžnou záležitostí, pro mnohé lidi je ale težké najít si čas, nebo dojíždět do vzdálenějších měst, někdo se raději učí z domova. A protože biblická hebrejština není nikterak obtížná, napadlo mne, že zde na blogu postupně zveřejním úvodní lekce čtení Bible v hebrejském originále. Budu se snažit o co nejjednodušší výklad a o uvedení jen nejnutnějších podrobností, aby byl tento kurs přístupný prakticky komukoliv.

    Byla bych ráda, kdybyste mi do diskuse psali, zda máte o tyto lekce zájem, abych neztrácela čas něčím, co není potřebné a co je snadno dostupné jinde. Pokusím se postupovat pomalu, jednoduše a přinášet zajímavé komentáře, aby byl tenhle kurs zajímavý i pro lidi, kteří se s hebrejštinou i Tanachem setkávají úplně poprvé.

    tora1

    Slovo Tanach je hebrejským termínem pro soubor spisů v křesťanském prostředí označovaný Starý zákon. Je to první část křesťanského kánonu a zároveň je to základní kánon judaismu. Tohle slovo (někdy známé také v dříve častěji užívané podobě Tenach) je složeno z prvních písmen tří slov: Tóra, Neviím, Ketuvím. Tedy: Tóra, Proroci, Spisy.

    Nejprve se budeme zabývat Tórou, z níž také začneme četbu a studium hebrejské Bible. Slovo Tóra je těžko přeložitelný termín, v češtině je obvyklým překladem Zákon, ale již například ve slovenštině se užívá slovo Zmluva. Pokud se zamyslíme nad etymologií, ale i nad přesným významem slova tóra, nejde ani o zákon, ani o smlouvu. Slovo tóra souvisí nejspíše se slovem ukazovat, můžeme tedy slovo tóra přirovnat významen ke slovu ukazatel, nebo směrnice. Jde skutečně nikoliv o nějaký starobylý zákoník, ale o soubor textů, které společně napomáhají správné orientaci v životě člověka i společnosti. Tóra je také nejstarší a nejzávaznější částí židovského kánonu, jsou to ty knihy, které se čtou v synagoze jako základní liturgický text a vždy pouze ze svitku a s patřičnými rituály. Sám vývoj kanonizace je poměrně složitý a mezi odborníky se o něm vedou spory. Tradice tvrdí, že Tóra byla zjevena Mojžíšovi na hoře Sinaj při putování Izraelců do Zaslíbené země. Historikové mají jiný přístup, podle nich šlo o záměrné zakotvení nejposvátnějších spisů do závazné pododby v době mezi dobou vlády velkého reformátora krále Jošijáše a obdobím babylónského zajetí (7. - 6. stol. př.n.l.), přičemž definitivní písemnou podobu můžeme zařadit až do doby po návratu Judejců z babylónského zajetí v roce 538, tedy do doby dalších velkých reforem duchovního vůdce navrátilců do Jeruzaléma Ezdráše. Úloha jeruzalémského chrámu ustupuje v 6. století do pozadí a centrum náboženského života se přesouvá do rodiny a do synagogy. Právě v této době se Tóra, její předčítání a studium stávají středem, kolem kterého se shromažďuje celá judská pospolitost. V této době se začíná objevovat “judaismus,” tedy reformované a modernizované izraelské náboženství (a celá kultura), objevuje se moderní pojetí víry jako osobního vztahu k Hospodinu, pojetí, které přetrvalo po dnešní dobu.

    chagall_moses-thumb-550x565-1338

    Ostatní části a vývoj kánonu Tanachu si připomeneme později, neboť bezprostředně nesouvisejí s kanonizací Tóry a jde o poměrně složitý problém, který si zaslouží samostatný článek.

    Pro případné zájemce o tento toulavý kurs mám tedy první úkol, jímž bude Hebrejská abeceda. Hebrejština patří k semitským jazykům, má zvláštní písmo a gramatiku poněkud odlišnou od indoevropských jazyků, píše se zprava doleva. Abeceda je tvořena 22 souhláskami (konsonantami), přičemž u některých existují různé varianty psaní podle umístění ve slově (koncové tvary). Později byly doplněny zvláštní značky (punktace zvaná nikud) pro samohlásky (vokály), které ovšem ve svitku Tóry nenajdeme, neboť až do 10. století se vokály nezapisovaly, což způsobovalo nejednoznačnou výslovnost a tedy i různý význam slov. V 10. století v redakci tzv. masoretů se proto začala uplatňovat lineární vokalizace, jež nevytvořila nové znaky, ale k naznačení samohlásek používala již existující znaky souhlásek (י ו ה a později א). Tento systém nebyl dokonalý, neboť jednotlivé pomocné znaky (nazývané v takovém případě mater lectionis) mohly označovat více vokálů, anebo mohly sloužit jako plnohodnotný konsonant (například symbol ו mohl označovat pomocný znak pro vokály o a u, ale i pro konsonant v). Systém lineární vokalizace navíc zůstal nepovinným, takže vznikly dva typy psaní: v případě užití mater lectionis se hovoří o „plném psaní“ (scriptio plena, například יקומו) a o „defektivním psaní“ (scriptio defectiva, například יקמו). Vokály jsou vždy užívány ve cvičebních textech i v kritických vydáních Tanachu, aby bylo možné číst a chápat slova přesně. Začátečník si musí osvojit jak systém souhlásek, tak samohláskové značky.

    hebrewalphabetcesky

    Pokud je uvnitř písmene tečka (nazývá se dageš), písmeno se vždy čte raženě, striktně vzato se to týká skupiny hlásek „begadkefat“ (ת פ כ ד כ ד ג ב), ale v praxi se nyní dagešem rozlišuje výslovnost pouze u B, K, P.  Raženě se toto písmeno čte též vždy na počátku slova. Odlišné tvary koncových písmen kdysi pomáhaly rozeznat konec slova, nyní se udržují spíše jen z tradice a nemají praktický význam. Do koncového Kaf se vkládá samohlásková značka ševa (nečte se) kvůli odlišení od koncového Nun, jiný význam zde nemá.

    Prozatím se tedy naučíme všechny souhlásky a jejich variace.

    A můžeme to udělat zábavnou formou. Zazpíváme si!

    A taková hříčka: písmena ukrytá v Davidově hvězdě: Hebrew Letters Hidden in the Magen David

    ——————————————————

    Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

    Posted by Věra Tydlitátová @ 7:00

  • 10 Responses

    WP_Modern_Notepad
    • Martina Durdovic Says:

      No supr, Věruš! Pěkný úvod, jsem zvědavá, jak dané lekce pojmeš a těším se! Konečně něco pro mě:o)

    • Věra Tydlitátová Says:

      Marti, já si na tom taky teprve zkouším tu metodiku, pokusím se využít zkušenosti se studenty a vůbec. Ale myslím, že Ty už to všechno znáš… :-)

    • Martina Durdovic Says:

      Všechno zdaleka ne přece:o) Skvělý nápad!

    • Věra Tydlitátová Says:

      Když budeš mít nějaké nápady na obohacení kursu, ráda je přijmu :-)

    • Martina Durdovic Says:

      Je to nejlepší způsob jak porozumět textu - číst si v něm v oroginálu. Také je supr orientovat se v dobách vzniku… Pokusit se trošku smýšlet po způsobu autorů… Asi to přeháním, ježí se mi však vlasy na hlavě, když vidím, kam se může dostat výklad překladu!

    • Věra Tydlitátová Says:

      Tak jasně, pro někoho, kdo chce jen rámcově vědět, o čem ta Bible je, je překlad dostačující. Ale pokud chceme jít trochu více do hloubky a číst to přesně, je už nutné vzít originál. Dá se to naučit poměrně rychle, tak myslím, že každý, kdo tyto věci bere vážně, by to měl aspoň trochu zkusit.

    • Jiří Nežerný Says:

      Dobrý a chvályhodný nápad, i když mi to bez procvičení přijde dost složité - spousta informací naráz a málo možností na vstřebání. A mám za to, že se Vám sem vloudila chybička: na konci tohoto článku píšete, že se do chet vkládá ševa, ale ono se vkládá do kaf…
      Přesto myslím, že má cenu v tom pokračovat. Nevím, kolik je kde jakých kurzů hebrejštiny, ale na Internetu (potažmo českém) jich moc není. Příležitostně sem asi zabrousím.
      Mimochodem, jaký je Váš názor na http://www.lamedwaw.org a na výuku hebrejštiny na něm?

    • Věra Tydlitátová Says:

      Děkuji za upozornění, máte pravdu, jde o koncové Kaf. Výuka hebrejšttiny na lamedwaw mi připadá pro začátečníky dost těžká, chtěla jsem vyít vstříc lidem, kteří nemají žádnou průpravu.

    • Věra Tydlitátová Says:

      Klidně se na cokoliv ptejte, ráda pomůžu :-)

 

Duben 2017
P Ú S Č P S N
« Lis    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Archivy